Včera jsme vyrazili s Matesem trochu cestou necestou po zákoutích Klánovického lesa. Na fotky válejícího se retrívra tentokrát nedošlo, a spíš jsme se věnovali obhlídce pěti (!) rybníků, focení a hraní. Listopad je bezkonkurenčně jeden z nejhezčích měsíců na vycházky po lese – možná vůbec ten nejhezčí.
Celou vycházku padal vytrvalý déšť se sněhem, a tak jsme měli brzy po obědě celý les jen pro sebe.
Polní zkratka, která jako vždy není zkratkou.
Z pěti rybníků byly čtyři pokryté ledem.
Tahle pěšina už na mapě je.
Mimo cestu.
Potok beze jména.
Táhlý Klánovický les.
A závěrečná ledová tříšť.
