Bohnický hřbitov bláznů v ulici U Drahaně v Praze je už hodně provařené místo a psát miliontý příspěvek o jeho temné historii nebudu. Lidé mají rádi legendy – a čím tajemnější a brutálnější, tím asi lépe.
Pro milovníky tajemna zde jsou přímo jeho webové stránky a nebo článek na wikipedii.
Mně ale nikdy nic moc neříkal, vyjma toho, že v létě je obrostlý břečťanem a v zimě krásně zapadaný sněhem – tedy zapadaný sněhem jen výjimečně, protože zimy v Praze za moc nestojí.
Byl jsem tady tolikrát, že to ani nespočítám, ale skoro nikdy nemám potřebu chodit dovnitř.
Dnes jsme ale s Matesem využili chumelení k fotohraní.
Hřbitov je samozřejmě místem pohřbení bezejmenných obětí, které byly mučeny, nebo někoho mučily – dramatická a násilná smrt, kam se podíváš, a negativní energie člověkem i psem doslova prostupuje.
Něco na tom asi bude. Mates lítal v závějích jak posedlej ďáblem a já si hrál s pekelnými filtry.
